HISTORIE

DO BRNA P¤I·EL MÒJ DùDEâEK JAN ·PANIHEL, KTERY SE VYUâIL U SVÉHO OTCE V ROÎNOVù POD RADHO·TùM, KDE NÁ· ROD ÎIL 100 LET NA JEDNOM âÍSLE. PO CESTù NA ZKU·ENOU ZAKOTVIL NAKONEC V BRNù. ZDE PRACOVAL NEJPRVE JAKO TOVARY·, POZDùJI MISTR, PRO FIRMU UMùLECKÉHO ZÁMEâNÍKA K. ROTSCHEINA, TEHDY SLAVNOU TÍM, ÎE MùLA ELEKTRICKY POHON.
OÎENIL SE S DCEROU F.ROTSCHEINOVOU.

POTÉ SI ZBUDOVAL SVOJI NOVOU MODERNÍ DÍLNU NA HOROVù 44, V BRNù. TUTO DÍLNU S 20 ZAMùSTNANCI ZNÁRODNILI V·AK ZÁHY KOMUNISTÉ.
PO SAMETOVÉ REVOLUCI SE NÁM PODA¤ILO TUTO ZDEVASTOVANOU DÍLNU SPOLEâNù S OTCEM OPùT UVÉST V âINNOST. NYNÍ ZDE SÍDLÍ FIRMA UMùLECKÉHO ZÁMEâNICTVÍ JAN ·PANIHEL, KTEROU VEDE MÒJ OTEC.
PO VYUâENÍ JSEM VYSTUDOVAL SOCHA¤STVÍ NA SUP· V BRNù.
I KDYÎ JSEM DùLAL PROFESI VTVARNÍKA, TAK PO PRÁCI JSEM VÎDY POMÁHAL
S ¤EMESLNMI PRACEMI SVÉMU OTCI, KTER MùL KRÁSNÉ ZAKÁZKY PRO RÒZNÉ KOSTELY, TYTO NÁVRHY OBVYKLE VYPRACOVÁVAL VYNIKAJÍCÍ ARCHITEKT PAN LUDVÍK KOLEK.

TùM, KTE¤Í MùLI TU TRPùLIVOST A DOâETLI AÎ SEM, MOHU JEN PODùKOVAT A SNAD ODMùNIT SVYM CITÁTEM.

"TRPùLIVOST JE CTNOST, KTERÁ SE VÎDY VYPLATÍ, ·KODA, ÎE SE VùT·INOU OZBROJÍME MÉNù DÒSTOJNOU NETRPùLIVOSTÍ, PRO KTEROU PAK TRPùLIVù TRPÍME."

V DOKONALÉ ÚCTù, JAN EDUARD ·PANIHEL